GO kayaking

Norway – Drop pilots and big kickers (článek)a fotky

Ahoj všichni, tak jsem s Wilmou sesmolil článek tak snad se vám bude líbit .Já na to psaní moc nejsem a za případné chyby se omlouvám a za Norské názvy už vůbec neručim! Přeji hezké čtení ahoj M-go a Wilma.

NORSKO 17.7 – 1.8.2009 The Drop pilots and big kickers

Ahoj! Tak jsme zpět z Norského divočení. Jak se Pete zmínil tak jsme všichni zdravý a celý. V pátek okolo 12 hod se všichni scházíme na kanále v Českém vrbném,abychom zahájili Stíhací jízdu směr Sassnitz.Cesta probíhala celkem v poho až na obrovskou kolonu aut Před Berlínem.Po časové rezervě jsme zjistili,že trajekt stejně nestihneme.Rychlejší auto Foxíků které se dostalo dřív ze zácpy trajekt přeobjednal na další.Přejezd přes Švédsko nám ukázal jak vypadá pravý severský déšť.Ale jinak se nám jelo dobře.Asi po 33hod.jsme konečně dorazili do Norska na plánovaný cíl.Jako na rozjezd jsem nám naplánoval severskou Zambezi Numendal Lagen, kde bylo míň vody než je obvyklé, tak to pro nás bylo tak akorát na rozjetí. Pak jsme přejeli na třešničku na dortu v oblasti Telemarku na Austbyggdu upper .Oblíbený úsek,  kde na nás čekalo spoust slajdů v podobě kalifornských řek a mega slajd s big kickrem, který nás opravdu pořádně nakopnul. Poté jsme už čekali jen na pořádný Drop Spamen fossen 10 m (máslo fall), který jsme nasmahli a pod ním končili.Všichni nabuzení endorfínem a zážitky posvačíme a vyrážíme na další přejezd na řeku Drivu.Je to docela daleko a přes dost pasů tak nocuje na pěkném místě u nějaké štěrkovny nebo něco takového.Ráno dojíždíme k řece.Driva měla dost vody, i když to tak nevypadalo, asi 3 km jsme sesmažili za 30 min.Z vln byly mega válce a pořádný průtok podle mě cca 40 kubíků.(a to jsme jeli jen to lehčí) Odpoledne jedeme  do kempu u Dombasu. Další den jsme měli nevodácký den.Jelo se na Trollstigen (Trolí cesta, celý okruh) na nás moc komerční.Spíme u Jori kousek od sil.mostu. (obvyklé tábořiště) Ráno po snídani vyrážíme na horní Jori. Podle Obsomera a Klatta je to úsek Drop pilots(Piloti skoků). Pro mně asi další z mých oblíbených řek, akorát měla dost vody, na vodočtu bylo 135 cm.Nám by stačilo asi tak 110 cm, ale i tak to bylo supr. Do 2 km je vtěsnáno skoro vše, průskoky, skoky,slajdy a technická S bend zatáčka, která je opravu těžká .Pak už jen pár skoků a slajdů a je tu dřevená lávka, kde na nás čekají holky s teplou polívkou a kávičkou.Další nocování je pod soutokem se Sjoa a Lágenem, kde chrápem na pěkném placu.Ráno vyrážíme na známou Store ullu, kde si také pořádně zaslajdujem na poměrně monster dlouhých slajdech. Na vodopádech je dost vody, tak jen Pete zkouší ten první vodopád.(dal ho)!Pak nakupujeme v Ottě zásoby chleba a pokračujeme na překrásný plácek u Astre nedaleko další plánované řeky Tundry. Nástupní místo nalézáme docela brzo.Dohadujeme se kolik je tu vody.Rozmezí je 5-15 kubíků. Podle mě je tak 10 kubíků, ale podle někoho je tam i 20 kubíků ??? Ale jak už to bývá,každý má na kubíky svůj metr a tak jedem hledat výstupní místo, které má končit před tak zvanou Pekelnou dírou, které nacházíme po pořádném sestupu k řece a to bez loďí !S loděma to vidím tak na 40 minut škrábání tundrou do kopce jak střecha po kolena v mechu. Po kolektivním rozhodnutí se rozhodujeme, že si ji necháme na příště ,už je dost hodin  A dáme si volný den.Pak přijíždíme na oblíbenou Norskou řeku Raumu. Spíme v kempu Lesjaskog, kde si všichni užíváme teplé sprchy, protože je tu docela kosa – ráno 8 stupňů.Po snídani vyrážíme na Raumu. Má sice dost vody, ale přece si ji nenecháme ujít. Spoustu věcí sice přenesem, ale i tak jsme si pořádně užili.Až příště bude míň vody, tak to bude super smažba.Na zahnání hladu máme od  Wilmičky a Míši gulážovou polévku s kávičkou. Po rychlé sváče přejíždíme k oblasti Voss. Čekáme na místní trajekt přes Sognefjord, největší fjord v Norsku.Na trajektu to fučelo a houpalo s autem jak, když má ulítnout a na palubě měl člověk co dělat, aby ho to neodfouklo! Po přistání se vítr uklidní a pokračujeme dál. Cestou projíždíme nádherným pasem, který se nám líbil ze všech nejvíc a že jsme těch pasů projeli spoustu.Pak hledáme plácek na spaní, ale je to tu dost špatný něco najít a tak nakonec nocujem v pasu před Vossem. Ráno po snídani dojíždíme na plánovaný Creek Brandseth. Z mostu u výstupu vidíme, že vody je tu pro nás tak akorát cca 4-5 kýblů.  Jedeme na nástupní místo k dalšímu mostku, kde odvazujeme lodě  a oblíkáme se. Po krátkém scautingu nasedáme, na úvod je tu  takový droposlajd asi tak 5m a za ním válec a pak už to fičí pěkně z kopce, slajd a zase slajd a najednou mega slajd do pravé zatáčky s průrvou za zatáčkou , pak nějakaké průskoky a  schodovitý slajd.   Je to tady pěkně vypečený! Nejhůře vypadá dlouhý slajd se špičatým kamenem uprostřed, dál máme nějaké skůčky a hop je tu drop 6m! Všichni ho jedem na poho, akorát Zlý Martin ho zkouší bokem, jestli ho ten válec sežere, ale vyjíždí bez komplikací a za nedlouho je tu most kde končíme. Branseth patří také do mých oblíbeních řek v Norsku.Převlékame se za deště a vyrážíme hledat spací místo,je to tu dost obydlené a samé soukromé pozemky a tak opět volíme kemp. Při cestě se stavíme  mrknout na Money drop a říkáme ,tak snad zítra? Další řeka je v plánu je Raundalelvu , na úsek play run(1) teče tu asi tak 40 kyblíků tak je to zase malá změna po včerejších 5 kubíkách. Čeká tu na nás spousta skoků a průjezdů. Za zmínku stojí jen asi dvě místa tak zvaný Morning Glory, který vypadal z výšky jako velký válec, ale ve skutečnosti to byla pořádná žumpa s asi dvou metrovím bubákem (válcem).Druhé místo bylo asi 8m skok  s kickrem uprostřed tak, že jsi dopadl jak do peřinky.U mostu na nás čekaly holky s překvapením ,s polívčičkou a jako zákusek jsme měly palačinky a svítilo sluníčko, co víc si přát. Ještě jsem se zapomněl zmínit, že jsme potkali plzeňskou sekci, která skvotovala starou školu na startu play runu .Fíďa,Žany,Hujer, Kubánec. Chvilku jsme  s nima pokecaly a pak jsme vyrazili zpět  do kempu. Ráno si dáváme odpočinkový den a přesunujeme se zase blíž k Oslu zpět do oblasti Telemarku. Po cestě navštěvujeme krásný skanzen v Geilu a pak jedem na spací místo, které nám doporučili plzeňáci u řeky Mar –úsek Homerun. Po příjezdu zjišťujeme, že plácek je obsazený Rakušáky.Tak hledáme jiný asi po půl hodině jsme ho našli . Dopijeme a dojíme poslední zásoby a ráno se chystáme na Homerun, ale vody je opravdu málo, je vidět že opadla cca o 20 cm. Tak se loučíme s Norskýma řekama a dáváme se na cestu do Švédska .Po cestě ještě stačíme píchnout kolo na dálnici, tak rychlá výměna za rezervu a pokračujem dál . Přespíme na odpočívadle před trajektem. Ráno dojíždíme na trajekt a odplouváme do Sassnitzu  pak už nás čeká jen úmorná cesta domů. V Sassnitzu nakupujeme ve Free schopu čokoládky a pivíčko domu naším nejbližším.Potom vyrážíme směr Berlín, Drážďany, Praha, Č.Budějovice. Po cestě baštíme Wilmy pomazánku s Norského sýra a rybiček  co nám připravila na cestu. Také se chci za všechny zmínit, že opravdu děkujeme Wilmě a Míše, že se o nás tak staraly. Opravdu jim moc děkujem!!  A v roce 2011: We must Go!!!

Celkem jsme nacestovaly 6536km.

Ahoj Martin-Go